Proč preferuji život se stomií než bez ní



Život se stomií asi opravdu není to, po čem by člověk prvoplánově toužil. Celkově představa střeva na povrchu břicha, kdy odpad (moč či stolice) odcházejí do sáčku není ideální styl života. Ale přeci…


Stomii a život s ní řešíme primárně my pacienti, zdravý člověk s tím nemusí mít co dočinění. A v kruhu pacientů i veřejných informací o stomii často vychází komentáře, že je stomie finálním řešením, něčím konečným a nechtěným, s čím se pacient musí srovnat, co mu zachrání život a pomůže mu dál žít. Ale vlastně je to něco, co opravdu mít nechce.


Ano, před několika lety bych na tuto otázku měla stejný pohled. Taky jsem ji nechtěla a několik let odkládala operaci. Protože jsem si myslela, že je to finální řešení, něco jako oddálení smrti a že člověk se stomií žije jako zvíře. Hlavně aby přežil. Příští rok oslavím krásné jubileum 10 let se stomií a díky tomu dlouhému času, který jsem s ní strávila, se mi pohled na danou problematiku otočil o 180 stupňů.


Proč? Je to právě díky tomu, co i samotní lékaři avizují, že se kvalita života pacienta zlepší. A kvalita mého života šla rapidně nahoru. Můžu volně cestovat, aniž bych musela znát všechny lokace toalet na své cestě do cíle. Nežiju se zaníceným krvácejícím střevem, které už prostě nefunguje a jen mě neuvěřitelně trápí, ale hlavně, že ho mám… Nejsem otrokem zažívání a můžu jíst volně co mě baví a na co mám chuť, aniž bych řešila, že za 20 minut budu potřebovat volnou čistou toaletu na delší dobu. Stres, který si dokáže představit jen člověk se zažívacími problémy…


Za ty roky jsem si poslechla už nesčetné množství příběhů ostatních pacientů, kteří měli stomii pouze dočasnou a kteří se neskonale těšili, až konečně dojde k jejímu zanoření. Často ale přicházejí komplikace, hlavně u nás se zánětlivým onemocněním, jako abscesy a jiné hnisavé projevy, které buď člověka v nemocnici zdrží na delší dobu nebo si i vyžádají další operace. Při opětovném napojení střeva také často dochází k relapsu onemocnění a pacient pak na toaletě tráví hodně času a trpí jak zvíře.


Já už samozřejmě na zanoření jít nemůžu, ale ani bych nechtěla. Opravdu jsem si na svoji stomii tak zvykla, že si bez ní život nedokážu představit. Je pro mě velkou jistotou. Ano, někdy řeším komplikace s podtečením, podrážděním, krvácením okolí. Ale přes to přese všechno je to pro mě milionkrát příjemnější, než řešit rozhněvaného Crohna a zase prosedět bambilion let v bolestech na záchodě.


Jsem přesvědčená, že by se celkově měl změnit přístup ke stomii. Nenazývat ji jako posledním řešením a něčím, co člověk opravdu nechce. Protože pokud si lékař dá záležet a stomii vyšije krásnou na správném místě, máte přístup k šikovné stomasestře co poradí správné pomůcky, pak se není čeho obávat a můžete žít vesele a lépe nesčetně let.


Vaše Tereza

Sociální sítě
  • Instagram
  • Facebook