Přátelé a kamarádi,
Dnes jsem se rozhodla s vámi otevřít téma, které je za mě v Čechách často stále tak trochu tabu,
nebo spíš něco, co člověk prvoplánově nechce. Invalidita.
Nu, pro mě to také není nejoblíbenější slovo ve slovníku, dnes už se za něj nestydím. Můžu hrdě říct,
že jsem od roku 2015, tedy od svých 28 let invalidou. Než mi ta varianta byla lékaři nabídnuta, ani ve
snu nenapadlo, že bych do této skupiny obyvatel i po všech svých operacích patřila. Měla jsem pocit,
že se s tím prostě musím nějak sama srovnat a dál pracovat na plný úvazek. Byla to chyba, kterou
finálně vyřešil kolaps, po kterém už nebylo cesty zpět.
Na konci minulého roku jsem měla další velkou břišní operaci. Dala jsem si závazek, že si poskytnu tu
nejlepší péči, jaké budu schopná. Myslím tím kvalitní stravu, vitamínové a jiné doplňky, masáže,
terapie, lázeňské pobyty… Do toho všeho počítám i kvalitní kosmetiku, abych byla stále mladá a
krásna. 😊
Jenže všechny tyhle „vychytávky“ něco stojí. Ono celkově se o sebe starat a balancovat chronické
onemocnění něco stojí. Nejen fyzicky a psychicky, ale také finančně. Za léta praxe jsem se několikrát
zasadila o to, aby si pacient požádal o přezkum u posudkového lékaře. Ale že to někdy trvalo,
dostávala jsem odpovědí typu: „Ještě na tom nejsem tak špatně.“ „Já rozhodně žádný invalida
nejsem.“ „Nechci žádnou dávku. Je tu hodně lidí, kteří jsou na tom hůř, než já.“ „Když budu mít
invalidní důchod, už nebudu moct pracovat.“
Není to pravda. Invalidní důchod je tu ze zákona pro nás jako doplňující zdroj peněz, díky nimž si
můžeme pořídit potřebné zdravotní pomůcky a služby. Nebo ho prostě využít na živobytí, když
nemůžeme pracovat tolik jako dřív. Nikde není psáno, že důchod nahrazuje výdělečnou činnost
(pokud opravdu nejsme schopni pracovní činnost vykonávat), ba naopak. Dovoluji si zkopírovat znění
ze stránky České správy sociálního zabezpečení:
„Lidé s přiznaným invalidním důchodem podle svých možností pracovat mohou. Předpisy
o důchodovém pojištění neobsahují žádné ustanovení, které by omezovalo výdělkové
možnosti poživatelů invalidních důchodů. Poživatelé všech tří stupňů invalidních důchodů
tedy mohou využít svůj zbývající pracovní potenciál a podle svých možností pracovat (neboli
jsou v možnostech výkonu zaměstnání omezeni svým nepříznivým zdravotním stavem).
Fakticky jsou výdělkově omezeni ti pojištěnci, kteří s ohledem na svůj zdravotní stav nejsou
schopni výdělečné činnosti ani za zcela mimořádných podmínek. Tato skutečnost je vždy
uvedena v rozhodnutí o invalidním důchodu.“
Invalidní důchod tedy fakticky neznamená, že při jeho pobírání nesmíte mít práci na plný
úvazek. Invalidní důchod vás také nelimituje v tom, kolik peněz si můžete vydělat. Jediné, co
budete muset udělat je invaliditu zaměstnavateli oznámit a zakomponovat ji do daňového
přiznání. Pro zaměstnavatele je naopak zaměstnávání lidí s postižením daňovým benefitem.
Stejně jako pro stát. V zájmu státu není, aby vám každý měsíc posílal peníze na účet a vy nic
nevraceli do systému, chtějí nás výdělečně činné a co nejvíce přispívající do daňového
systému.
Proto je mi líto, že okolo nás stále kolují fámy a strachy z „cejchu“ invalidy. Já si měsíční
podporu nemůžu než vynachválit. Dává mi jistotu, že když dojde na nejhorší a já nebudu mít
možnost vydělávat, aspoň budu mít částečný přísun peněz a něco, o co se můžu opřít, než se
opět postavím na vlastní nohy. Založením jsem člověk pracovitý a nikdy jsem nechtěla systém využívat a ležet na zádech. Někdy tomu ale jinak prostě nešlo. A to jsou přesně ty
momenty, kdy je status invalidy k nezaplacení. Za ty roky se mi stupeň invalidity změnil,
měnily se mi i možnosti výkonu práce. Z plného úvazku na částečný, občasné brigády, práce
na živnostenský list… Prostě jak mi to zrovna můj zdravotní stav dovolil.
Není ostuda požádat o pomoc. Chyba je vykašlat se na to a pak v invaliditě skončit až jako já
po kolapsu… Celý proces samozřejmě není úplně jednoduchý, přeci se jen se jedná o státní
správu… Posudkových lékařů taky není dostatek a většina z nich už dlouho přesluhuje. Výše
důchodu nemusí být moc vysoká atd. Problémů je v systému dost. Dnes jsem se zaměřila a
pouze snažila o to, pokud jste to ještě neřešili a máte dlouhodobý nepříznivý zdravotní stav,
abyste se nestyděli a se svým praktickým lékařem možnosti probrali.
Vaše Tereza
Tento článek vyšel jako součást časopisu Helios, který vydává společnost Coloplast.