top of page

Proč (ne)moc, když můžeme?

Časy se mění. Společnost pomalu zjišťuje, že spoléhat se na zázračné pilulky, léčby, operace v mnoha případech není dostačující. Že uspěchaný trend dnešního životního stylu zdravotní problémy pomáhá nastartovat, a ještě je prohlubuje. Sem tam salát, fitko, nějaká ta dovolená, masáž… bohužel nestačí. Musí se na tom makat. Každý den.

Je moc příjemný vidět čím dál tím větší trend upřednostňování prevence před řešením nemocí. Tedy řešení příčiny a ne důsledku. Protože přesně v tomhle bodě celá sága s naším zdravím začíná. Já už dneska nemám na výběr. Byla jsem invaliditou nucená pochopit závažnost situace a převzít plně otěže zodpovědnosti za svoje zdraví a štěstí. Každodenní práce na tom, co jím, jak se cítím, jestli jsem psychicky v klidu, jestli pro sebe dost dělám, jestli si nemám odpočinout. Aby mi bylo každý den dobře a já se mohla soustředit na budování budoucnosti a užívání si přítomnosti bez mraků negace, bolesti.

Na začátku jsem měla pocit rolníka stojícího před velkým nezoraným polem, který má na pomoc jen zmateného a unaveného vola, tedy svoji hlavu. Konec práce v nedohlednu. Postupně jsem ale začala pociťovat úlevu a práce mě začala bavit. Dneska plně cítím pozitivní vliv na celý život. Musím se jen smířit s tím, že práce sama na sobě končí až odchodem na onen svět. Zatím se mi to maximálně vyplácí.

Na druhou stranu nezávidím startovací čáru lidem, kteří se rozhodli na tom taky makat. Je to dřina. Ale jak říkám, opravdu se to vyplatí. S chutí do toho, držím palce!

Sluníčkový týden :)

Tereza

Moje a další super příspěvky ze světa lidí se zdravotním postižením najdeš na webu inspirante

Sociální sítě
  • Instagram
  • Facebook
bottom of page