Revenium, z.s.
Kreativní partner: PROJECT REHAB
Foto: www.janhrdy.cz
 

© 2016 by NejsemTabu. Proudly created with Wix.com

  • NEJSEMTABU

Sociálka aneb střet s realitou



Proč jsem se vlastně rozhodla vyjádřit se, byl poslední uvedený příběh Cestou na pastvu. Vším, čím si paní prošla, je děs. Paní je ale veliká bojovnice! Na co jsem ale musela reagovat, byl poslední odstavec příběhu, který se týká vyplacení nebo spíš nevyplácení nemocenských dávek. To, co se děje v naší republice ve vztahu k OZP je k pláči...

Stalo se mi něco podobného, co paní. Na začátku musím uvést to, že jsem v invalidním důchodu 3. stupně, ten mi byl přiznám v roce 2014. Byla jsem velmi vážně nemocná. A jelikož jsem byla celý rok doma v pracovní neschopnosti, chtěla jsem pracovat. Našla jsem si práci na zkrácený úvazek a hned v září 2014 do ní nastoupila. Celé ty 4 roky jsem pracovala a ani jednou jsem nebyla v pracovní neschopnosti. V práci jsme dřeli. Ve 2 lidech jsme měli na starosti mzdy a vše týkající se kolem personálních záležitostí 300 zaměstnanců. Bylo to opravdu náročné a letos v červnu to vše vygradovalo. Pracovní poměr jsem vlastně téměř ze dne na den ukončila. Moje myšlenka byla ta, že hned po ukončení pracovního poměru, tedy druhý den, půjdu do pracovní neschopnosti. Dělají to všichni, tak jsem si řekla, že to udělám taky, když jsem nikdy nebyla nemocná. Po ukončení PP je člověk v sedmidenní ochranné lhůtě a může jít tak na neschopenku a jsou mu i přesto, že už není zaměstnaný, vypláceny nemocenské dávky. Do června jsem si myslela, že to platí i pro nás, kteří jsme ve 3. stupni ID. Rozhodně jsem stát nechtěla nějak extrémně ždímat o dávky, stejně bych si moc nepomohla, protože nám trojkám je neschopenka vyplácena 70 dní.

Měla jsem v plánu být na neschopence jenom chvíli, abych si odpočinula a nabrala síly na případnou novou práci. Aniž bych se nějak víc snažila, práci jsem našla hned a od 1. 8. 2018 jsem zase zaměstnaná na zkrácený úvazek. Takže v pracovní neschopnosti jsem byla od 21. 6. do 31. 7. 2018. A jelikož mi do půli srpna nepřišly vůbec nemocenské dávky, začala jsem potom pátrat. A do týdne mi přišel dopis z OSSZ. V tom dopise bylo to, pokud mám ID 3.stupeň tak jsem nesplnila podmínku vzniku dočasné neschopnosti v době pojištění nebo v ochranné lhůtě, která je nutná pro vznik nároku na nemocenské. Kdybych toto věděla, tak ani do pracovní neschopnosti nejdu.

Jako odůvodnění samozřejmě uvedli i zákon č. 187/2006 Sb. který to uvádí. A konkrétně odst. 4 písm. a) ochranná lhůta neplyne z pojištěné činnosti poživatele invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.

Dlouho mě nic nevytočilo jako tohle!!! Člověk chce pracovat a pracuje, a stát se mu takhle odvděčí??? Kde je nějaká spravedlnost?

Můžu říct, že můj důchod je o něco málo vyšší, než má paní, ta částka je k smíchu. Kdybych neměla podporu přítele a rodičů a kdybych nechodila do práce, tak bych se mohla chodit leda tak pást a přežívala bych ze dne na den, protože z tak malé částky se opravdu nedá vyžít. Už se vůbec nedivím, když zdravotně postižení, kteří nemají možnost pracovat končí na ubytovnách anebo v nejhorším případě pod mostem.

Celý systém kolem podpory OZP ze strany státu je špatný. Proč se někomu důchod posuzuje podle průměrné mzdy občanů a někomu podle odpracovaných let. Člověk, který nikdy nepracoval, tak má důchod třeba ve výši 10.000,-Kč? A někdo před onemocněním chvíli pracuje, tak je posuzován podle odpracovaných let. Toto mi přijde opravdu nespravedlivé. Pracovala jsem s lidmi, kteří nikdy nepracovali a ani nikdy pracovat nebudou, a jejich důchody byly mnohem vyšší.

V ČR je prostě výhodnější nepracovat a člověk má díky tomu i spoustu výhod.

Někdo si může říct člověk, který má ID 3.stupeň, tak ten se má, nemusí chodit do práce, stát za něho hradí zdravotní a sociální pojištění a stát se o něj postará. Hm, ono to tak není. ID 3.stupeň nemá žádné výhody. Akorát tak je to směšné.

Nikdy jsem si nikomu nestěžovala a ani nikomu nepsala, ale jelikož tohle už byl vrchol všeho, napsala jsem dopis našemu premiérovi panu Babišovi a ministru zdravotnictví. V dopise jsem oběma položila otázku, zda by s takovouto výší důchodu dokázali přežít. A už na začátku dopisu jsem počítala s tím, že se ani jeden neozve. A samozřejmě to tak je, hlavně že vedou všemožné kampaně proto, aby je lidé volili. Důvodem napsání dopisu bylo i to, že se mi značně ulevilo a zlost a naštvání pomalu ustoupily.

#práce #komplikace #stomie #nejsemtabu #osobnípříběh #sociálka