Škola o jídle

Škola? Už nikdy!

První školní den jsem sedla k počítači a konečně se rozhoupala. K čemu? Už několik dnů přemýšlím, že si podám přihlášku do školy. Vím, je to tady opět. Říkala jsem, že už nikdy do školy nepůjdu. Nemám ráda klasický školní systém, ale o tom až jindy. Tahle škola není ledajaká. A kdo mě zná, toho nepřekvapí, že jde o jídlo.

Jak k tomu došlo?

Brouzdala jsem na webu Tomáše Hajzlera nazvaném Slušná firma. Je to moc fajn stránka o společnostech, které staví na principech slušnosti. První co mě zaujalo, byl název Akademie léčivé výživy. To se mnou zarezonovalo. Určitě zase půjde o nějaké diety, pravidla a příkazy. Toho mám po všemožných experimentech, jak jíst zdravě, celkem dost. Zapomněla jsem poslouchat svoje tělo a tohle mi jen zamotá hlavu.

Chci zpátky do školy

Nedalo mi to a pustila jsem si video. Seděla jsem a skoro brečela. To je přesně ono. Škola, jejíž cílem je, aby mě bavila. Abych si jeden víkend v měsíci udělala čas pro sebe a strávila ho s podobně naladěnými lidmi. Načerpala inspiraci od lektorů, kteří svou práci dělají srdcem a s radostí sdílí své zkušenosti. A ještě budeme vařit a jíst a povídat si. Opravdu jsem to já a chci jít zase do školy? Díky podpoře svých nejbližších nepřemýšlím ještě teď a jdu vyplnit přihlášku. A není to jen tak, mají na mě pár záludných otázek.

Jaká je moje motivace ke studiu?

Celý život vím, že můj život ovlivňuje jídlo. Jsem ten typ co hysterčí, když nemá včas plný bříško. Opravdu nechápu, že někdo dokáže na jídlo zapomenout. Po návratu z Nového Zélandu (žila jsem tam přes dva roky) mě překvapil rozdíl v chuti. Najednou salám nechutnal dobře, byl výrazný a plný divných chutí. Mléko mi přišlo najednou jako voda. Změnila se mi chuť? Nevím, ale trochu mě to změnilo. Vyřadila jsem potraviny, z kterých mi nebylo dobře a začala s jídlem experimentovat. Občas mi nebylo dobře. Měla jsem pocit, že ať jím zdravě nebo ne, pořád to není ono. Spousta pravidel a diet na mě časem neplatí a nedělají mi dobře. Cítím, že nevyživují mé tělo. Nikdo mě neučil, co mám jíst a to co jím, často ani není jídlo. Skončilo to endometriozou a stomií. Je na čase něco změnit.

A co mě čeká?

Stiskla jsem trochu váhavě ENTER a začínám se těšit. Dozvím se hodně o jídle, budeme vařit a jíst a poznám nové chutě. Vím, že pro své tělo dělám to nejlepší. Beru zodpovědnost do vlastních rukou a nejen v jídle.Doma už se těší, co budu vařit. A těšte se i vy, protože dobré tipy si nenechám pro sebe.

multipapaya
Založila jsem si blog díky stomii, která změnila můj život... i když jsem na začátku nevěřila, že to dám, nepřestala jsem snít a věřít, že vše má nějaký smysl... začala jsem se víc a víc zapojovat do běžných aktivit a postupně se naučila neřešit stomii víc než je třeba... rozhodla jsem se o stomii otevřeně mluvit a díky tomu jsem potkala báječné lidi, stala se součástí NEJSEMTABU a můžu pomáhat Českému ILCO... stomií život nekončí a možná je to důvod něco ve svém životě změnit...
0 odpovědi

Odpovědět

Want to join the discussion?
Feel free to contribute!

Napsat komentář