Projevená lítost je nejhorší věcí na světě.

Známe to všichni, kteří jsme nějakým způsobem nemocní. Alespoň jednou za život jsme se setkali s člověkem, který projevil lítost nad faktem nemoci, či snad životem s  handicapem. Proč jsme litováni, když vedeme vlastně normální život? Většinou je to z důvodu nevědomosti. Lidé neví, co je Crohn, co je kolitida, či snad co je stomie. Neví, že nebýt vývodu, tak tu polovina z nás ani není. Znají jen rakovinu…

PŘÍKLAD:

Na Facebooku jsem v jedné skupince, kde před nedávnem  jedna slečna přidala fotku, na které  je evidentní, že má stomii. Prý jí má po rakovině. OK, to je v pohodě. Co mě zarazilo, byl fakt, že slečna měla potřebu vypadat jako chudinka, a všichni ji samozřejmě okamžitě začali litovat, jaká je chudinka, že měla rakovinu, a skončila jen s velkou jizvou, a pytlíkem na břiše. Schválně píši „jen“, jelikož slečna jinak vypadá úplně normálně, a zdravě (samozřejmě píši to s nadsázkou, nevím, jak na tom slečna doopravdy je). Navíc, škemrala o liky, jak kdyby like pomáhal v léčbě. Nechápu. Proč slečna chce litovat? Chce snad pochválit za to, že přežila rakovinu? Ona může být ráda, že je živá, sakra!

„Další blud z její strany byl, když tam napsala, že nemá ani jedno střevo. Z čeho má asi ten vývod? Z konečníku? Opět nechápu.“

„Ale Lucko, ty jsi tu taky psala, jak jsi na tom byla strašně po operaci, a vyznělo to, že chceš litovat.“ Kdyby, tohle náhodou někoho napadlo, příspěvek o operaci jsem napsala, z důvodu konečného uzavření celé etapy, potřebovala jsem ho napsat, když už se mi to v hlavě konečně seskládalo, tak aby to dávalo smysl.

Podívejte se schválně na tu fotku. Usmívám se, protože mám v nose trubici, a z těla mi čouhají hadičky? Ne, usmívám se, protože ten den bylo krásně,  tu trubici mi měli vyndat, a jednoduše jsem měla radost, že jsem živá. A pak se najde jedna pipka (s prominutím), která je živá, a evidentně toho lituje.

Vždycky si vzpomenu na MUDr. Šerclovou, která mi tenkrát řekla, že člověk potřebuje zabavit, pak nebude v depresi z nemoci, a celkově se jeho stav o hodně zlepší. A měla svatosvatou pravdu!

Promiňte za slohovou práci, ale tohle je jedna z věcí, která mě opravdu irituje. Mějte se krásně, a nelitujte se!

 

 

 

luciivaniskova
Ahoj, jmenuji se Lucka, a jsem stomik. Život se se mnou nemazlil, a něco málo měsíců po narození mi nadělil nejdříve kolostomii a od 4 let i ileostomii, a přesto dokážu vést nornální život. Pracuji, bavím se, cestuju. A hlavně žiju!
1 odpověď
  1. Marie Redinova říká:

    Lucie, taky nemám ráda, když mě někdo lituje, že mám vývod, vždyť jen díky němu žiji, takže jsem ráda, že funguje a občasné problémy jsou řešitelné. Důvodů proč je nutné založení stomie je opravdu mnoho. Dva nejčastější jsou nádor a záněty. Co je horší a co lepší se nedá řící neb vždy záleží na průběhu onemocnění.
    Za léta co pracuji jako dobrovolník se stomiky, jsem poznala několik lidí, kteří ze sebe dělali chudinky a opravdu chtěli, aby je lidé litovali a vynucovali si pozornost. Naštěstí jich bylo jen několik. Znám mnoho těch, kteří se naučili se stomií žit a nikdo by na nich nepoznal co skrývají na břiše. Váží si toho, že žijí, pracují, cestují, jsou na světě rádi, myslí racionálně . Vždy je dobré se vyrovnat s tím co nám život nachystal. Ty jsi to opravdu neměla snadné a jsem ráda, že tě život baví. Mě baví taky.
    Je dobře najít na každém dnu něco pěkného, všímat si maličkostí a radovat se z nich. Tak přeji Tobě, sobě i všem, abychom dokázali každý den objevovat to, proč je krásné žit. marie

Odpovědět

Want to join the discussion?
Feel free to contribute!

Napsat komentář