Můj příběh

​

Je tomu již 14 let, kdy svoje tělo sdílím s Crohnem, neboli Crohnovou chorobou. Naše soužití bylo většinu času dost krušné, mám za sebou přes 40 anestézií a celé tlusté střevo pryč. Život se stomií začal v roce 2012 kolostomií, která se po komplikacích v roce 2017 přešila na ileostomii. Měla jsem hodně let, kdy jsem neměla ráda ani svoje tělo, ani svůj život. Přece jenom od 18 let mít Crohna není velká zábava…

​

Do cesty mi naštěstí v roce 2014 přišel totální kolaps, který mě vyřadil z pracovního procesu a já se zařadila do skupiny invalidů. Tahle maximální stopka mně donutila postupně měnit svůj život – psychiku, životosprávu, práci, vztahy… Všechno muselo projít auditem a co mi nedělalo dobře muselo pryč.

​

Prvním krokem byla v roce 2015 práce dobrovolníka ve stomické pacientské organizaci České ILCO, z.s,  díky čemuž jsem dostala odvahu mluvit otevřeně o životě se stomií, vytvořila jsem web NEJSEMTABU a začala psát blog. Nedlouho na to jsem se rozhodla šít speciální prádlo pro stomiky a vois la, MyPouch bylo na světě.

​

Život se konstantně mění, hýbe dopředu, překvapuje. Nikdy nevíme, co bude za měsíc. Dnes jsem maximálně ráda za možnost být u vzniku krásného nového projektu Revenium, z.s. , který propojuje svět zdravotně postižených se zaměstnavateli, edukuje, mění pohled a přístup na život s postižením a spoustu dalších věcí. Mám okolo sebe krásné a silné lidi, které žádná životní zkouška nezastavila a oni navzdory všem a všemu jdou dál, pomáhají a dělají skvělé věci.

 

Těším se, že zde budu s vámi svoje zážitky sdílet. Snad i ukážu, že nás nemusíte ani litovat, ani se nám vyhýbat. Postižení není konec světa. Pro někoho jako jsem já se stalo spíše začátkem nového, něčeho opravdového.

 

Vaše Tereza