NEJSEMTABU

Komunitní projekt, součást neziskové organizace Revenium, měnící pohled na život se stomií a prevenci nemocí vedoucích k založení stomie.

Bez stomie bych byla mrtvá, omezuje mě v hlavě, chybí informace pro mladé lidi, neuměla jsem si představit, že budu mít pytel na břiše, říká Tereza Nagyová, které v osmnácti letech lékaři diagnostikovali Crohnovu chorobu, o pár let později jí odebrali tlusté střevo a zavedli stomii. S vývodem na břiše žije přes pět let, a pro lidi, kteří jsou ve stejné situaci, založila webový projekt NEJSEMTABU i vlastní značku speciálního spodního prádla.

logo_final_transparent.png

 

Stomie neboli umělý vývod není klasifikována jako diagnóza, a proto o životech stomických pacientů nejsou vytvářené dostatečné a ucelené statistiky. Rozhodla jsem se vytvořit projekt Stomie v Česku, kde díky Vašim odpovědím získám obecný přehled o kvalitě péče o stomiky či jak jste informováni ze strany zdravotního personálu. Jsou to důležité informace, díky nimž zjistím, v jakých oblastech soužití se stomií vidíte klady, a kde naopak byste potřebovali více pomoci/edukace.

Vaše výpovědi jsou anonymní a poslouží jako podněty pro návazné aktivity/edukaci a také prosazování zájmů stomických pacientů v ČR.

 

Bez Vaší pomoci to nejde!

_DSC8362 1.jpg

Proč se bojíme mít stomii do konce života?

Když je člověk zdravý, nic ho nebolí ani mu nic nehrozí, tak úplně chápu, že je pro něj život se stomií nepředstavitelný asi stejně jako představa života na Marsu. Ve chvíli, když už je člověk nemocný a vyšití stomie mu hrozí, tak je stomie stále něčím, čemu se velice rád vyvaruje. Pak ale přijde moment, kdy se po operaci probudí a ten pytel na břiše prostě má, nešlo to bohužel jinak vyřešit. Šok, rozladění, ztráta sebevědomí, strach, nechuť se na TO podívat.